Startování agregátů za nízkých teplot

Startování agregátů za nízkých teplot
 
zdroj: www.pozary.cz

V minulých dnech proběhl v areálu chvaletické firmy Pavliš a Hartmann test, který byl zaměřený na startování pomocných agregátů při velmi nízkých teplotách.

Tento test byl především zaměřen na startování plovoucích čerpadel, které firma ve velkém vyrábí, ale když už se k tomu přistoupilo, tak i na jejich novinku, kterou jsou pro letošní rok elektrocentrály. Test pobíhal díky "velmi příznivým" povětrnostním podmínkách letošní zimy, kdy venkovní teplota v noci klesla pod -15°C. Předmětem testování bylo předejít případnému poškození motoru a to při tak zvaném studeném startování.

Nabízí se otázka, proč vůbec provádět takový test? Odpověď je jednoduchá. Jednotky SDH a to zejména nejnižší kategorie, které využívají tuto techniku, nemají dodnes v mnoha případech extra vytápěné garáže, pouze lehce temperované a při případném zásahu je nutno startovat techniku věru za studena. Plovoucí čerpadlo je uložené ve voze a jeho teplota rozhodně není ideální na startování a následný provoz např. při čerpání vody ze sklepa. Tedy zásahový automobil a v něm uložený agregát stojí v téměř nevytápěném prostoru a startuje se za nízké teploty a to nikterak jen samotné provozní, ale i venkovní. Toto nedělá dobře žádným agregátům. ,,Poplach, studené auto, nastartovat a jet svižněji, než se svým osobákem, po příjezdu na místo z něj vyjmout studený až vymrzlý agregát a na mrazu ho poté nastartovat a uvést do provozní polohy". Motory občas špatně chytají za tepla, natož když udeří mráz. Na tento test redakci přivedl rozhovor na obdobné téma se členy jedné JSDH ze Středočeského kraje, která má zcela nevytápěné prostory garáže.

Jak probíhal samotný test? Dva agregáty byly tedy od pátku do pondělí uloženy v kontejneru, který byl ponechán na mrazivém počasí, aby došlo k jejich řádnému promrznutí a další dva byly ponechány v nevytápěné skladovací hale. Firma do svých výrobků používá výhradně motory Briggs&Stratton, které jsou svojí kvalitou pověstné široko daleko a díky tomu je kvalita dodávaného zboží 100% zaručena. Po třídenním promrznutí bylo přistoupeno k samotnému testu, který spočíval hlavně v hladkém startování.

Teď již k samotnému výsledku testování. Musím říct, že pro mnohé přihlížející nebylo velkým překvapením, když se agregáty vyndaly z kontejneru, tak motor plovoucího čerpadla byl nastartován po pěti zataženích startovací šňůrou a se stejným výsledkem dopadla i testovaná centrála. To samé bylo i v případě vyndání agregátů ze skladu, bez větších problémů bylo tedy vše nastartováno. Při takto nízkých teplotách nesmíme hlavně zapomínat na to, že agregát musíme po nastartování nechat nejprve zahřát, aby se veškeré provozní náplně řádně promíchaly a ohřály a teprve pokud je vše v pořádku můžeme po agregátu požadovat maximální výkon, bohužel tento způsob je v hasičských podmínkách nereálný, protože jen těžko se dá čekat na zahřátí příslušného agregátu. Startování tímto způsobem samozřejmě prodlužuje i životnost námi používaného agregátu.

Po pozdějším rozhovoru se zaměstnanci nám bylo sděleno, že takovéto testy nejsou pro ně novinkou, že jsou naprosto samozřejmé, protože cílem firmy Pavliš a Hartmann je naprostá spokojenost zákazníků.

V závěru článku bych chtěl dodat, že bylo osloveno více firem zabývajících se výrobou či prodejem plovoucích čerpadel s možností zúčastnit se "požárového" testování. Vyjma PaH toho však žádná z oslovených firem z různých důvodů nevyužila, což si myslím je velká škoda, protože zde se nejednalo o žádný výkonnostní či srovnávací test, ale pouze o testování agregátu za extrémně nízkých teplot. Z tohoto důvodu se také test konal právě ve chvaletickém sídle firmy PaH, ač tomu původně mělo být u některé z jednotek SDH.