Historie sboru Spálené Poříčí

Každý si jistě dovede představit, jakým nebezpečím dříve byly požáry, zvláště když většina budov byla dřevěná, krytá šindelem nebo slaměnými došky a svítilo se otevřeným plamenem všude, kde bylo potřeba. Proto již od 14. století byla vydávána různá nařízení a směrnice jak se chovat, aby se zamezilo požáru a jak při požáru postupovat. Organizace, která by se zabývala hašením požárů však nebyla žádná. První pokusy o založení hasičských sborů poukazují na polovinu 19. století. První Český hasičský sbor byl založen v roce 1864 ve Velvarech.

Také u nás v Poříčí naše předky trápily požáry a proto již v roce 1828 zakoupila obec ruční stříkačku od firmy Kerner z Plzně za 420 zlatých. O stříkačku se celých 50 let střídali místní řemeslníci. Teprve v roce 1876 byl z podnětu tehdejšího poštmistra Karla Kazdy ustanoven komitét (přípravný výbor), který vypracoval stanovy a po zdlouhavém schvalování byl v roce 1878 založen hasičský sbor, který vzal za povinnost hašení požárů ve Spáleném Poříčí a okolí. Ve stanovách byla nařízena vojenská disciplína pod vedením velitele nebo nálezce. Členem sboru se mohl stát každý občan Poříčí starší 18ti let, zdravý a bezúhonného chování. Na ustavující schůzi se 26. května 1878 přihlásilo 24 členů.

Sbor převzal od obce čtyřkolovou stříkačku, vůz se sudem, 6 košíků na vodu (plátěná vědra) a 24 metrů hadic. Vše ostatní si sbor pořizoval postupně sám. 24. října 1880 byl vysvěcen spolkový prapor, který máme dodnes. Při vysvěcení složili členové sboru přísahu: „Chceme svorně a všemožně praporu svému věrně po boku státi a jej vavřínem cti a slávy věnčeti, abychom na dráze vytknuté svému cíli došli.“

10. dubna 1882 je slavnostně vysvěcena nová hasičská stříkačka. Této slavnosti se zúčastnily sbory z Blovic a Starého Plzence. V těchto letech se už sbor zúčastňoval různých sjezdů a slavností. V roce 1894 byl založen odbor pohřební pokladny. 13. Června 1896 náš sbor přistoupil k nově se utvořivší župě Podkokšínské. Kromě hašení požárů se sbor zúčastňoval také záchranných prací při povodních, obzvláště 29. A 30. července 1897, kdy voda vystoupala až na náměstí a 23 domků při potoce Bradavě bylo zbořeno.

Sbor však mimo to působil v obci osvětovou činností. Kolem roku 1906 založil svoji vlastní knihovnu, jejímž obsahem byly hasičské a vlastenecké časopisy a později také knihy. Sbor byl členem Pošumavské jednoty a spolku Havlíček. Na valné hromadě 3. března 1912 se sbor usnáší, že se bude zúčastňovat také církevních slavností.

První světová válka činnost sboru velmi oslabila. Po válce však nastává značný příliv členů. Do sboru přichází nový cvičitel Albert Trykar, který vnáší do sboru nové poznatky získané za války u Vídeňských hasičů. V roce 1922 byla založena jinošská družina, pro kterou byly zakoupeny obleky, opasky a sekyrky.

13. srpna 1925 stihla naši obec opět velká povodeň, při které se sbor opět podílel na záchranných pracích a likvidaci škod.

V roce 1927 byla od firmy Holeček z Prahy zakoupena první motorová stříkačka. Stříkačka byla předána při příležitosti 50tého výročí založení sboru a zároveň byla i poprvé vyzkoušena (stříkačka se dosud nachází v Mítově).

V té době už měl sbor 194 členů, z toho 25 činných, 166 přispívajících a 3 čestné členy. V roce 1930 byl poprvé uspořádán tradiční hasičský ples poprvé v místní nové sokolovně.

V roce 1937 se v zápisech sboru poprvé píše o organizaci protiletecké ochrany státu. Schyluje se ke druhé světové válce. Po nacistické okupaci 15. března 1939 jsou z přileb a čapek odstraňovány státní znaky a na příkaz tehdejších úřadů zrušena hasičská knihovna. V roce 1940 je zakoupena motorová stříkačka DS16 od firmy Smekal-Slatiňany se starším osobním automobilem, který se používal jako tažný vůz. To již byly koňské přípřeží u konce.

V roce 1941 zakazují okupanti konání veřejných cvičení a nošení stejnokrojů na pohřby. 4. března 1944 byl po neshodách rozpuštěn výbor sboru a byla jmenována správní komise. Při náletech na Plzeň sbor vyjížděl jako pohotovost do Starého Plzence.

Po osvobození v roce 1945 se poměry opět stabilizují. Získáváme sanitní automobil „Fenomen“ po Německé armádě a sanitní automobil „Dodge“ po Americké armádě.

V roce 1951 se staví brigádnicky nová hasičská zbrojnice a v roce 1952 je dána sboru do užívání. V tomto roce je zrušena pohřební pokladna.

V roce 1953 začíná se žactvem pracovat bratr Jan Hans. V roce 1954 se mění název „svaz hasičů“ na „svaz požární ochrany“ a rozvíjí se požární soutěže. Jsou zřízeny inspekce požární ochrany a náklady na výzbroj přebírá obec a okres. V roce 1957 je sboru přiděleno vozidlo Tatra 805 se stříkačkou PS 8 a celým vybavením. V roce 1958 se sbor zapojuje do výboru Národní fronty, je vypracován a na každém domě vyvěšen požární řád.

Jar. Šula s ředitelem školy Josefem Hanzlem zakládají požární kroužek při pionýrské organizaci. V roce 1960 sbor přistupuje na školení pro získání odznaku vzorný požárník. V roce 1963 je ustanoven kolektiv dorostenek a ještě tentýž rok se tyto dorostenky staly přebornicemi ČSSR a získaly odznak za příkladnou práci. V roce 1967 dostáváme do užívání cisternu (podvozek RMA) od Civilní obrany. V roce 1968 při zdařilém průběhu oslav 90tého založení sboru jednotka obdržela prapor ÚV. V roce 1972 na mistrovství republiky získaly dorostenky zlatou a dorostenci stříbrnou medaili. V tomto roce začíná fungovat dětská soutěž „hry Plamen“.

V roce 1973 navštívil náš sbor předseda FV SPO ČSSR dr. Miroslav Řepický. V roce 1974 dostává náš sbor do užívání novou technickou Avii A30 (ta byla v roce 1987 vyměněna za novou Avii A31).

V roce 1976 se družstva mužů a žen probojovala do národního kola soutěže, které se konalo v Plzni. Obě družstva získala stříbrnou medaili. Přibývá trofejí a proto byla ve zbrojnici zřízena síň tradic.

K příležitosti 100 let založení sboru v roce 1978 byla sboru přidělena nová CAS 25 RTH. Třídenní program oslav upoutal nejen členy, ale i širokou veřejnost. Na konci roku 1983 je provedena oprava hasičské zbrojnice. Jsou osazena nová vrata, položeny nové podlahy a natřena okna.

18. září 1894 zemřel ve věku 82 let náš čestný předseda, bývalý jednatel a dlouholetý předseda, Karel Brejcha. Další rok 1985 začíná ztrátami ještě mladých vynikajících hasičů a pracovníků sboru Václava Chalupného a Přemysla Brejchy.  Začátkem roku 1988 umírá ve věku náš dlouholetý předseda a velitel 10. Okrsku Stanislav Dvořák. Funkci předsedy přebírá Karel Lenc. Po deseti letech práce ve výboru SDH předává funkci starosty sboru Karlu Kováříkovi, který ji vykonává dodnes.